Prosinec 2012

Vánoční dárek jinak

24. prosince 2012 v 23:59 | Spencer

Strašně dlouho jsem přemýšlela nad tím, co nadělit Vám, mým věrným čtenářům. Přemýšlela jsem tak dlouho, že se stalo to, že jste všechny své dárky otevřeli pod stromečkem a ode mě nedostali nic. Ale snad to nevadí. Teď, když to píšu je ještě 24.12.2012 a magická síla tohoto dnu snad platí až do půlnoci a já bych Vám ráda dala svůj dárek.

KONČÍM!

Nebude žádný inspiration-land! Dlouho jsem nad touto myšlenkou přemýšlela, ptala jsem na názor kamarádky, pochybovala jsem. Pravdou však zůstává, že tento blog pro mě ztratil kouzlo. Přestala jsem se tu cítit svobodná a upřímná. Nechci, aby tu někdo rozebíral moji minulost a tím myslím i sebe samu, protože bylo dost truchlení a je čas jít dál a neotáčet se.

Takže, začínám znovu. Né hned, i když možná…Ale spíše za pár dní. Potřebuji změnit vzduch, pohled, témata, působiště. Potřebuji být tou holkou, kterou ze mě udělalo Brno. Holkou co má ráda sama sebe, směje se na sebe do zrcadla a hubne. A je jí jedno, když jí odmítne kluk, protože přijde jiný, lepší. A je mi jedno, co si o mě jiní myslí.

S tímto blogem jsem překonala mnohé své neúspěchy a tvrdé začátky, které obnáší vysoká škola. Když tohle píšu, s nostalgií vzpomínám, na to jak vznikaly mé první články, jak jsem se snažila prosadit. Na tváři mi sedí lehký úsměv a v oku mě lechtají slzy. Nepomáhá tomu ani Adele, kterou poslouchám, ba spíše naopak.

Život jde dál a já začala psát další etapu. Etapu dospělé dívky!
Smířím se s tím, že mi za pár dní bude dvacet s tím, že se musím učit na zkoušky i s tím, co o mě řekl člověk, kterého jsem považovala za přítele. Za posledních pár dní jsem neskutečně zestárla a mám pocit, že mi uniká pointa. Nevzdávám se však! Hodlám ji najít!

A teď když dovolíte, ráda bych tohle ukončila, protože musím ještě napsat jednomu klukovi. On je možná jen iluzí mé budoucnosti, ale kdo ví. Je náhodou, která mi vstoupila do cesty v tu nejméně vhodnou dobu a já nevím, kterak se s touto náhodou vypořádat. Pravdou však je, že v tom lítám. Ale nechme to. Znáte mě a mé rádoby vztahy? Láska mi není souzená. Leda by se stal zázrak!

Tímto chci poděkovat všem, co při mně stáli, chválili mě a obdivovali. Budete mi chybět! A těch pár vyvolených, co by o to stálo, ví jak mě kontaktovat a říci si o novou adresu na nový blog.

A ještě jeden dodatek pro Niu: Byla jsi mi velkou inspirací. Zrušení tvého blogu mi pomohlo při rozhodování. Doufám však, že když už nebloguješ, budeme kamarádkami, protože jsi člověk, kterého mám ráda a bez tebe pro mě blogování nikdy nebude to co dřív. Byla bych ráda, kdyby ses ozvala a zůstali jsme v kontaktu.

Děkuji inspiration-landu za krásný půlrok. Za pokus překonat sama sebe. A ten pokus se povedl. Nikdy nezapomenu!
S láskou ♥